NA HOVNO ZASE

17. září 2011 v 20:11 | darkness |  Moje zpovědnice
Zase se to nějak sere celý. Jen co jsem byla týden v klidu tak je to zase tady a v plný síle. Sem v uk neudělala dva předměty a z angličtiny neměla dostatečný počet bodů. Jenže díky jinýmu kreditovýmu systému to tady v čechách vychází tak, že si musím udělat předměty 4 a k tomu angličtinu, kterou musím dát na A aby to odpovídalo urovni tam. Zároveň dva z těch předmětů musím dát taky maximálně na B a ty zbylý dva mají ještě pod kategorie-zkouška i zápočet. Takže nakonec z toho celkově vylezlo 2 eseje(2x6000slov=cca 40 stránek), 2 písemný testy, 3 ústní zkoušky ( který musím dát na A, A, B) plus ještě gramatika a překlad z Aj a když to udělám tak ještě ustní pohovor z Aj. A to všechno musím zvládnout do 15. října, čili ani né za měsíc.

Dneska jsem si přečetla email (který mi todle oznámil-ze školy), který mi poslali včera ze školy. Od rána až skoro do ted jsem bulela jak malá.
Hystericky jsem tady vyváděla a pořezala se žiletkou, což teda nebylo poprvé (kdysi jsem objevila kouzlo sebepoškozování a pak na něj na několik let zapomněla, a od tý doby co jsem se vrátila z uk a psyché se mi poněkud zhoršila, tak když mám nákej psychickej problém, tak se říznu, abych alespon na chvíli zapomněla, protože ta fyzická bolest přebije tu psychickou).

Našim sem samozřejmě nemohla říct, že musím v podstatě do měsíce se našprtat perfektně na 7 zkoušek, tak jsem řekla, že řvu proto, že jsem se pohádala s Álou (jedna z nej kámošek). Matka by mě zabila. Už takhle mi řekla, že když dokonce října nebudu mít napsanou diplomku, že mě přestane jakkoliv podporovat a můžu se teda odstěhovat, když nestuduju. Takže to bude vtipný. Jestli přežiju tady to, tak budu mít od půlky řijna do konce čas abych dopsala 60 stránek k diplomce, kterou jsem skoro ani nezačala psát.

Navíc ty profesoři u kterých si dodělávám ty předměty se netváří nadšeně, že mě musí přezkoušet a dva mi dokonce napsali, že si nedokážou představit jak 14týdenní kurz zvládnu udělat ani ne za měsíc a že mě rozhodně nebudou šetřit ba naopak budou přísnější než obvykle aby se ujistili, že to i bez docházky zvládnu. Ten jeden mi dokonce napsal, že přezkoušení je možné, ale že mi garantuje, že v tomto případě zcela zbytečné.

Tak nevím co mám dělat? Ty předměty mám takhle určené a ten 15. říjen taky. Když neudělám jenom jednu ze zkoušek do 15. řijna tak automaticky mě vyrazej ze školy. Ani ročník bych nemohla opakovat. Takže to musím prostě udělat, jinak jsou 3 roky studia v hajzlu a matka by mě fakt vyrazila z baráku. Kdyby to byla jedna nebo dvě zkoušky, tak zatnu zuby a jedu, ale oni jsou navíc docela těžký a já ty materiály ani neviděla, protože jsem rok studovala jinde. Fakt nevím co mám dělat.

Navíc není dne ani hodiny abych alespon nemyslela na pana X a neužírala se představama, že se tedka baví se všema v uk a já jsem jediná kdo tam není. Jako by nestačilo, že mu to s tou přítelkyní bůh ví jak neklape...ještě že na facebook nedává fotky, protože vidět ty dva, že mají třeba dítě a on mi o tom neřekl a nebo je jen vidět ve štastném obětí, tak se fakt asi zabiju.

Je to celý prostě na hovno.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 skoricova skoricova | Web | 17. září 2011 v 22:37 | Reagovat

Myslím, že tady - v zájmu výstižnosti - nejde použít nic jiného než výraz "je to prostě napiču".
V podobné situaci se školou jsem se ocitla tento únor, naprosto tedy vím, jak se cítíš, naprosto. Naštěstí u mne to šlo přerušit a jedná se o jeden předmět a já pořád věřím tomu, že to půjde nějak zařídit, že se dohodnu s garantkou oboru a že mi vyjde vstříc. Ale chci abys věděla, že absolutně vím, jaký to je, ta představa, že tři roky studia jsou v prdeli, že to nedám, že se to všechno posralo... ta beznaděj... sakra dobře ti rozumím. Taky jsem brečela, taky jsem byla hotová a na prášky. Ale můžu ti říct, že mě to taky hodně nakoplo, začala jsem víc makat, a myslím, že tohle teď musíš udělat i ty. Vyplakat se, dát si dva tři dny opravdu toho vybračení se, uklidnění se, a pak začít makat jako šroub! Já došla k tomu, že i kdybych se měla sedřít z kůže, zadarmo se vyhodit nenechám, jestli mě mají vyrazit, tak mě vyrazí až po tom, co do toho dám naprosto vše, naučím se... a taky hodně věřím, že štěstí přeje připraveným. Doporučuju ti to samé. Vybrečet se a pak zatnout zuby, nemyslet na to zlý, a makat jako ďas a modlit se za přízeň osudu.
Když se to povede, bude to mít ohromnej vliv na tvou psychiku, posílí tě to, budeš si připadat fakt dobrá, že jsi to zvládla a to tě hodně posílí. Když se to nepovede, můžeš mít pocit, že jsi tomu dala vše, máš čistej štít a prostě tomu osud nechtěl.
A navíc - nikde není napsaný, že vyhozením ze školy by se všechno posralo. Jsou další možnosti, znova se tam přihlásit, dodělat nějaké zkoušky, nebo jít pracovat, znova jít někam na školu, třeba i jinam, a prostě na sobě makat jinak. V tomhle neberu výmluvy, taky makám studuju, ono to jde.
Tak hodně štěstí, drž se, vím, jak se teď cítíš a vím, že je to peklo.
Ale bude zase dobře. Dej tomu vše a bude dobře.

2 katherine-harris katherine-harris | E-mail | Web | 18. září 2011 v 8:24 | Reagovat

naprosto souhlasím s komentářem od skořice :) chce to zatnout zuby a prostě nepolevit! držím ti palce!

3 Petra Petra | 18. září 2011 v 9:28 | Reagovat

Taky souhlasím se SKořicí.
Zkus se tomu nepoddávat a fakt zamakat.
Vůbec netuším, co děláš za školo, ani co to máte za divný systém, že máš i určenou známku, na kterou to musíš udělat.
Na druhou stranu - 4 předměty za měsíc, to se dá? Nebo ne? Asi záleží na předmětu.
Znáš se dobře se spolužáky? No, i kdyby ne, zkus sebrat odvahu a poprosit je o pomoc. Minimálně o zápisky, podklady. Popř. i o pomoc s učením nebo o vysvětlení něčeho, čemu nebudeš rozumět.
Možná by taky stálo za to trošku se uklidnit a zajít v klidu promluvit s každým profesorem osobně, třeba si i domluvit konzultaci. Myslím, že osobní kontakt může leckdy být účinnější než mailování, projevíš zájem, snahu atd.(Možná si to představuju moc naivně.)
A pak teda zasednout a začít makat. Moc ti držím palce.

4 Májii Májii | Web | 18. září 2011 v 10:01 | Reagovat

Souhlasím s holkama .. a přidávám - koukat se na tunu takových optimistických obrázků, ono to pomůže.. a užívat si, pak ti bude líp :)

5 alcsa alcsa | Web | 18. září 2011 v 11:12 | Reagovat

Souhlasím s názorem, co tu všeobecě panuje, hlavně se nevzdávej bez boje a pořádně zaber! Jinak s tou žiletkou to je dost děsivé...

50km jsem to měla do Brna, do vídně je to cca 85-90km, tj hodina a čtvrt jak autem tak vlakem v jednom směru. Ono by dojíždění nebyl problém (přes prázdniny to tak řeším, zřejmě to tak budeme jednou řešit i celoživotně, protože přítel německy neumí a uplatnění v Rakousku ho (kromě platu) ani ničím neláká. Jenže bych se musela vzdát plavání, ono škola, 20 hodin týdně v práci, 8-10 hodin tréninků a do toho 2,5 hodiny denně dojíždět...to by asi zkloubit fakt nešlo. Nejsem si ani jistá, jestli to zvládnu bez toho dojíždění. I když paradoxně dojíždění vyjde mnohem levněji, než pokoj ve Vídni (cca 4500/měsíc vs 7-8tis/měsíc)

6 mimimilkini mimimilkini | Web | 18. září 2011 v 11:36 | Reagovat

jaj moja, treba sa spamatat, pozbierat a zacat pracovat. poriadne. sice urcitu dobu nebudes mat zo zivota nic, iba knihy a knihy ale nevadi. vsetko sa da len treba chciet. ja som raz takto za 1,5 mesiaca spravila 9 skusok. pred bakalarskymi statnicami. a zvladla som to sice som myslela ze budem vracat uz len pri pohlade na hocijaku knihu ale dalo sa. len zacni tvrdo pracovat a mnpolavuj!

7 topinka-malinka topinka-malinka | 18. září 2011 v 13:08 | Reagovat

Darky, myslím na tebe...zatni zuby a makej, hlavně hlavu nahoru a sebevědomí u zkoušky...co nejdřív k tomu učení sedni a vydrž...stanov si to jako hlavní cíl a hlavně nic nevzdávej!

8 girli girli | Web | 19. září 2011 v 8:16 | Reagovat

Holka, nemáš to jednoduchý, problémy se školou ubíraj energii a psychickou pohodu naprosto zaručeně. Ve druháku se sesypala spolubydla, zašla za psychologem (ne, to nemá bejt rejp) a ten jí poradil, aby odešla... Tak prostě odešla a pomohlo jí to viditelně. Já odešla ve třeťáku, jelikož jsem na školu začala srát kvůli chlapovi (ach bože...), no a pak to prostě nešlo už dohonit... Teda ono by to asi šlo, ale mě se tak nějak nechtělo... Tak jsem si našla práci a poté, co jsem to oznámila našim a oni mě dokonce ani nezabili (WTF???) mi spadl ze srdce obrovskej balvan...
Tím ti nechci radit, abys to vzdávala, málokdo je takovej srábek jako já... Ale asi tuším, jak ti je, takže se drž!

9 Vb Vb | Web | 19. září 2011 v 15:36 | Reagovat

Nie nie, to je moja krasna neterinka:-)

10 Aranel Aranel | Web | 19. září 2011 v 22:28 | Reagovat

No... je toho hodně, co si budeme povídat. Vzhledem k nepřátelskému naladění profesorů je toho možná nesnesitelně hodně. Ale jak psala Skořice, i vzhledem k vlastnímu sebevědomí a morálce to člověk nesmí vzdát a když ta možnost je, je potřeba se do ní zakousnout a aspoň to zkusit. Třeba bude anděl strážný v pohotovosti...

Jak ses onehdy ptala a já Ti zapomněla odpovědět: jo, studuju to na UKáčku. Jestli jsi ale strávila rok (?) v UK, máš zase jiné znalosti a schopnosti, které na české univerzitě získáváš těžko.

11 anna anna | 21. září 2011 v 9:29 | Reagovat

Souhlasim s tím, co zde bylo napsáno, na 4 zkoušky se dá naučit za měsíc, jen to chce se soustředit a sednout si k tomu a drtit se a drtit se, po zkouškách budeš sice totálně grogy..:) na druhou stranu, při všem tom učení třeba zapomeneš na toho kluka, prostě nebude čas na něj myslet. důležitý je taky dát si občas pauzu a někam vyrazit a nechat mozej trochu opočinout, aby ses z toho nezbláznila..a pokud by se nepovedlo..svět nekončí, najdeš si práci, osamostatníš se, budeš si na sebe vydělávat, můžeš se odstěhovat, užívat si života a třeba časem jít na školu znova, třeba na dálkové studium, nebo pokud už nebudeš chtít na školu, tak nějaké kurzy a rozvíjet se tak, držim palce, každopádně, vždy musíš ve všem špatném najít aspon něco dobrého!!
a co se týče toho sebepoškozování, jestli to myslíš vážně, tak máš zaděláno na velký problém, a to už je opravdu na psychologa, al jsi dospělá, to už je na tobě..

12 alcsa alcsa | Web | 22. září 2011 v 11:39 | Reagovat

Trápit se celé dva roky by bylo na zbláznění. A on čas v tomhle pomůže, nebo třeba najdeš příležitost, jak se tam vrátit. Doufám, že teď hlavně najdeš sílu zabrat a vyřešit problémy doma.

13 Oliverova Oliverova | Web | 22. září 2011 v 14:02 | Reagovat

Teda Darkness, to je teda pěkně debilní! Co to studuješ za školu? To jako potřebuješ splnit nějaký počet kreditů, abys mohla postoupit do dalšího semestru? Přijde mi taky neuvěřitelný ten přístup učitelů, působí to, že jsou to pěkní prevíti, místo aby ti vyšli vstříc a nabídli ti třeba prodloužení termínu! Mně přijdou nejhorší ty eseje, ale nadrtit se na zkoušku, když víš, jakou máš mít známku, to je taky o hubu.  A jak to, že je stanovená známka? To se fakt divím,, to jsem nezažila.
No ale pokud jde o vyhazov ze školy, tak prostě musíš makat! Držím pěsti, to je fakt na zbláznění.

14 anna anna | 24. září 2011 v 10:58 | Reagovat

a co vlastně studuješ za obor?

15 barumka barumka | Web | 28. září 2011 v 23:21 | Reagovat

To je rebus vid:) Zmrzka je z ruzi (tech kytek), ruzove barvy s ananasovym (zlutym) topingem. Mivaj to v lidlu kdyz maj asijsky tydny. Kdysi jsme doma meli ruzovej liker a chutnalo to podobne.

16 skoricova skoricova | Web | 29. září 2011 v 17:56 | Reagovat

Tak jak to jde, učíš se? :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama